Technické údaje:
Materiál vhodný na preperacovanie
Titan – zinek – měď – hliník do tloušťky 0,8 mm
Ocelový plech, pozinkovaný nebo pozinkovaný
s organickým povlakem do tloušťky 0,65 mm
Ušlechtilá ocel – nerez do tloušťky 0,5 mm
Náběhová šířka se dá bezstupňovitě přestavovat.
Všechny kovové pásy mezi šířkou 230 do 840mm mohou být profilované
do tvaru stojatého Falca.Nejmenší délka dílu je cca 500mm.

Hladká falcovaná krytina se stojatou drážkou je velmi flexibilní a je možné ji použít na kopírování všech tvarů a úhlů střešních rovin. Spojována je dvojitou drážkou a bezpečně upevňována příponkami. Přípustný sklon pro pokrytí rovinnými tabulemi spojenými dvojitou drážkou je dán normou a je to 7 °, s možností překročení této hranice až na povolených 5 °, kde se musí použít dodatečné těsnění. Tato úprava dodatečného těsnění se používá iv kritických místech kde je možnost předpokladu kumulace sněhu.

Podklad pro kladení
Pro drážkovou krytinu je ideální celoplošný podklad, pevný a bez jakých jakkoli nerovností, které jsou plechem kopírovány a mohou způsobit nevzhledné stopy na výsledné krytině.

Obvykle bývá podkladem deskové bednění a obecně by dřevěný podklad měl splňovat parametry:

Kotvení
Falcovaná krytina je kotvená jediným přípustným způsobem a to prostřednictvím příponek a to pevnými příponkami a pohyblivými. Použitý materiál na příponky je pozinkovaná nebo nerezová ocel. U pevných prípomkách je lze vyrobit svépomocí ze stejného materiálu jako je krytina. Pohyblivá příponky je nenahraditelná a její použití je třeba při délce pásu krytiny delší než 2m. Příponky se vkládají do otevřené drážky v pravidelných rozestupech. Běžně je to 400 mm, kde se tato hodnota může snížit s přihlédnutím k lokálnímu namáhání střešních ploch. Montování příponek je pomocí 2 hřebíků nebo jednoho vrutu (rozteč příponek až 600mm). Vruty nesmějí mít dřík, doporučuje se použití s ??plochou hlavou, kde se zamezí vytlačování hlavy do povrchu krytinu. Platí, že tahová síla větru působícího na 1m2 musí být menší než síla potřebná k vytržení celkového počtu umístěných příponek v daném metru.

Pevné příponky mají své místo v tzv.. pevné zóně. Všechny jiné plochy střechy musí být osazeny pohyblivými příponkami. Pevná zóna má šířku 2m (měřeno po krokve) a délku dle dané střechy.

Strojní vybavení a nářadí
Povrchově upravený svitek je možné zpracovat ručně ale výhodnější strojně. Detaily oplechování, úžlabí, vikýřů, prostupů a dalších specializovaných míst je třeba řešit pomocí běžných klempířských postupů. Při zpracování platí zásada ohledu na povrchovou vrstvu plechu. Je třeba se vyvarovat použití ostrých kovových nástrojů, které by ve větší míře poškodili ochrannou polyesterovou vrstvu. Pro různé druhy zpracování platí rozdílné limity teplot, při kterých je povoleno montáž provádět. Při ručním tvarování dochází k rázům, které jsou k materiálu méně šetrné než plynulé strojní falcování. Se snižováním teploty má plech tendenci křehne.

Nežádoucímu chování plechu lze předcházet dodržením správných pracovních teplot:
strojní zpracování +5 ° C
ruční zpracování +8 ° C

Pásy o požadované délce jsou připraveny ke kladení na střešní konstrukci, kde jsou následně uzavírány strojní falcovačkou. Při položení drážky musí být směr odtoku vody přes tuto drážku, nikdy ne do ní. Není žádoucí použít kombinaci strojů od jiných výrobců i kombinaci materiálů krytiny.

! Při samostatném uzavírání drážky dochází ke spojení a podtáhnutí cca 5mm plechu. To může mít vliv na falcování, pokud je krytina nejprve uchycena do příponek a pak jsou uzavírány všechny drážky najednou. Při dlouhé střeše může nastat nesprávná činnost falcovacího stroje z důvodu načítání zmíněných 5mm. Takovému problému lze předcházet průběžným falcováním při pokládání a kotvení pásů.

Dodatečné těsnění drážek
Pokud sklon střešní roviny klesne pod 7 °, vkládá se do drážky vždy dodatečné těsnění. Těsnění může tvořit samolepící pružná páska, falcovací olej nebo neutrální klempířský tmel. Pro minimální sklon 3,6 ° – 5 ° se doporučuje použít těsnící pásky. Nevýhodou tmelu může být jeho nerovnoměrná aplikace nebo zanášení tvarovacího ústrojí vymačkáváním úbytky tmelu. Dodatečné těsnění plní svou funkci nejvíce v zimním období, kdy na střeše leží souvislá vrstva sněhu. Při jejím úbytku může dojít k vzlínání vody dvojitou drážkou. Pokud má střecha dostatečný sklon a není pravděpodobné, že by se na ploše sníh udržel má těsnění spíše pojistnou funkci a má své odůvodnění nejvíce v horských oblastech. U budov s přesahem střechy může nastat komplikace v podobě nerovnoměrného tání sněhu. Přesahy střechy nejsou na rozdíl od krytiny nad budovou zahřívány zespodu a hromadí se na nich mrznoucí sněhové valy. Tyto přirozené zábrany umožňují vznik žlabu, který je zaplněn stojící vodou z ohřáté části střechy. Pokud v takovém místě není dostatečné těsnění, dá se předpokládat, že voda pronikne do konstrukce.

V horských oblastech na komplikovaných konstrukcích je nutné konkrétní posouzení a stanovení použití dodatečného těsnění. Je pravděpodobné, že těsnění bude třeba použít i na podstatně strmějších sklonech jako je 7 °. Náklady na utěsnění drážky jsou zanedbatelné ve srovnání se škodami způsobenými zatékáním, nebo problémy ve střešní skladbě.